Cibulka Rally Finální Verze

Ačkoli fotečky z Rally Cibulka jste už mohli vidět dřív, finální verze je na netu teprve kratičce. Použij klasický rozcestník nebo přímý odkaz :-)

Šumavská chaloupka

Krásná chaloupka na Šumavě (u Nové Pece), kde by se mohlo udát moc pěkné turistické setkání na jaře 2007. Chaloupka má dva byty, cca pro 10 a 8 lidí, dvě kuchyňky, dvě koupelny, nádherné společné místnosti a velké, velice sympatické posezení v dřevěné otevřené stodole s houpacími sítěmi a stolem na "pinčes". Ve velice blízkém okolí se dají podnikat krásné výlety jak na kole, v lodi, ale především pěšky. Nádherná je např. šumavská hřebenovka....

Tak co na ní říkáte?

Zápisky ze Survivalu 2006 - od Thomase

Zápisky z Lužnice - Survival 2006
Člověk si přijede v klidu do Lužnice, přivítá se se všemi, postaví stan a když už se chystá otevřít tolik očekávanou švestku a podělit se s ostatními, tak ho odchytí Víťa se slovy: Tome, mám připravenou na zítra soutěž a ty musíš jít teď hned se mnou, abych ti vysvětlil veškeré podrobnosti, které následně předáš zbytku týmu. Vypadalo to, že švestka asi ještě zůstane nějakou dobu v mrazáku. Víťa si odchytil ještě Mirka, Michala a nakonec se k nám přidala také Věrka Maroušková. No co dodat, byla to přinejmenším skvělá sestava na otevření švestky. Než Víťa začal vysvětlovat, tak už bylo nalito. Myslím si, že veškeré podrobnosti na druhý den naplánovaného Survivalu byly vysvětleny během hodiny i s přestávkami na zmiňovanou švestku (a že jsme jich pár stihli). Dokonce si s námi dal i sám pořadatel Survivalu.
Druhý den tedy vše začlo. V našem týmu byl hyperaktivní Míša-Prcek, ozdoba našeho týmu Iva, na jízdu na kole natěšená Hanka, na bolest nohy si stěžující Pepa a já. Právě Pepa z důvodu bolesti nohy, nemohl absolvovat celý Survival, tudíž na první etapu s námi nevyrazil. Prvním úkolem bylo dojet k nádraží, počkat na vlak, naložit do něj kola a směřovat jím směrem Suchdol nad Lužnicí. Tento úkol jsme bez problémů zvládli. Horší byl pro nás následující úkol, dostali jsme ve vlaku vyluštit SUDOKU, se kterým nikdo z našeho týmu neměl větší zkušenosti. Kdo z týmů vyluštil rychleji SUDOKU mohl se se svoji skupinou vypravit první vstříc soutěži. My jsme vyráželi třetí, což by byl jinde jistě úspěch, ale v našim případě moc ne, protože na startu byly celkem tři týmy.
Po pár minutách čekání se náš tým vydal z již prázdného nádraží na cestu. Úkolem bylo navštívit místa, kde se ke každému z nich vztahoval určitý úkol. První z úkolů bylo zjistit barvu odrazek u křížení stok. Tým se tedy vydal až ke stokám, kam se musí z určité části dojít pěšky. Stoky se opravdu křížily, ale odrazky nikde. Vydali jsme se tedy zpět a když už jsme byli opět skoro u nádraží, všimla si Iva třech odrazek na závoře. Že bych při vysvětlování vypil moc slivovice a tuto věc si nezaznamenal? Nebo že by dostala slivovice natolik pořadatale a on by zapomněl dodat, že odrazky jsou cca tři kilometry před křížením stok na jisté závoře? To v tu chvíli asi nemělo cenu řešit a vydali jsme se vstříc dalším úkolům. jedním z nich bylo zjistit jméno na jedné Hájovně nedaleko od křížení stok. Bohužel nedaleko se proměnilo v daleko! Ale komu ze zbylých týmů se například poštěstilo dojet až k nějakému zapadlému rašeliništi? Určitě nikomu, protože to tam vypadalo jak na konci světa. I přes těchto pár maličkostí a občasnému dešti panovala v týmu dobrá nálada, která vydržela i nadále. Po asi třetině splněných úkolů následovalo setkání s Víťou u jisté pískovny a splnění speciálních úkolů. Samozřejmě, že jsme k Víťovi dojeli poslední. Potkali jsme se tam i se zbylými soutěžícími, kteří na nás s úsměvem pořvávali něco jako: "Kde jste? Nějaký pomalý ne?".
Poté, co jsme u pískovny absolvovali speciální úkoly, vyrazili jsme vstříc dalším bodům na mapě. V tuto chvíli se k nám připojil Pepa a náš tým byl kompletní. Víťa nás upozorňoval, že jako tým musíme být celek a plnit úkoly spolu. Vypadali jsme snad, že by jsme si něco chtěli ulehčit a rozdělit se? :) Proto jsme mu všechno odkývali. Po chvilce jsme zjistili, že musíme splnit úkol, kde Víťa chtěl vědět "kolik stoji kilo medu v Zajíci". Plán byl takový, že musíme sjet z hlavní silnice, dojet do Zajíce a pak se vrátit zpět na tuto trasu. Když ona Hanka s Pepikem jeli tak pomalu (neviděli se celé dopoledne, tak si museli spoustu věcí vyprávět), tak jsme se rozhodli, že je nechame, ať si jedou a my zjistíme zatím cenu medu a pak je doženem. Jak to mohl Víťa vědět, že se takto rozhodnem??? Prcek, Iva a Já jsme se blížili k Zajíci a najednou na nás zablikalo povědomé auto, které bylo nenápadně odstaveno vedle silnice. Pravda, cítili jsme se trapně, když na nás Víťa s úsměvem volal: "Kdepak máte Hanku a Pepu?". Příště už to opravdu neuděláme :)
Když už jsme měli splněny asi dvě třetiny survivalu, Pepa se opět odpojil a chvilku na to začal vytrvalý déšť (do té doby nás chytlo jen pár přeháněk), rozhodli jsme se tedy schovat v jednom přístřešku ve vesnici Lutová. Pod přístřeškem se už krčila skupina číslo dvě (Michal, Miluška a Věrka Maroušková), přeci jen jsme je dokázali dohnat :) Od té chvíle jsme pokračovali s touto skupinou. Jeli jsme krásnýma cyklostezkama, kde jsme poznali například jaké to je mít bláto až ve vlasech a vodu naprosto všude. I přes takovéto nezmary byla nálada stále dobrá. Padali hlášky typu: "kde jsou moje blatníky?, necítíte se trošku mokří?...". Cestou jsme viděli dokonce vodáky, kterým se skoro podařilo potopit celý raft a Michal si neodpustil hlášku "Pozor, teče vám do toho voda". Nevypadali, že by o tom nevěděli, ale snad jim Michalovo upozrnění pomohlo. Dokonce jsme i později potkali skupinu číslo jedna. Vypadali, že maj pořád velkého soutěžního ducha, proto nás ani nenapadlo se k nim přidávat a namířili jsme si to do jedné pěkné hospůdky u Nové hlíny. Odtamtud již nebylo velkým problémem survival dokončit :)
Po konci survivalu se dal Víťa do zpracovávání celkových výsledků, které nám večer oznámil. Měli jsme velkou radost, protože jsme soutěž dokončili na medailovém umístění. Vybojovali jsme třetí místo, což je bezpochyby perfektní výsledek. Je to tak, týmová spolupráce vítězí :) Určitě také stojí za zmínku, kolik jsme ujeli kilometrů. Bylo to celkem něco mezi 70 a 80 kilometry (každý tachometr ukazoval něco jiného). Zbývá už jen poděkovat sluníčku, že se tak odvážně krčilo za mraky a pořadateli Víťovi za krásnou soutěž (jen příště nepij tu slivovici, až budeš vysvětlovat úkoly). :)

Fotky z Lužnice 2006 !!

Na vědomost se dává, že na internet jsem již dal fotky z letošní Lužnice ! Případné stížnosti na uveřejnění některých fotek přijmu nejdřív příští týden :-)
Fotogalerii hledejte zde

Lužnické Survivalové týmy

Blahopřeju všem, od prvních po třetí! Byli jste báječní:-)
Výsledky znáte, ale pro jistotu: jako první skončili Mirek, Pája, Barča a "dvojosoba" Věrka s janou; jako druzí: Michal, Věrka, Milada a Jana Sezamů a jako třetí: Tomáš, Ifča, Míša, Hanka a Pepík.

Jako bonus, zas odkazy na fotky v lepší kvalitě pro tisk, nebo dání na pozadí:-)
první
druzí
třetí
všichni dohromady jako koláž s černým pozadím

Zápisky z vody (čtvrtek) od Barušky

Z původního termínu(úterý) byla voda přesunuta na čtvrtek. Také byla maličko pozměněna trasa...z původní:Soumarský most ->Nová pec na Lenora->Pěkná. Všichni jsme byli plný očekávání..Víťa nám stále dokola vyprávěl,jak krásná trasa to je! Jelikož jsme zjistili, že máme málo zkušených kormidelníků, museli jsme mezi ně zařadit i některé méně zkušené...IfCu, Tomíka a Hanku. Ostatní stálice nám zůstali...Mirek, Michal, Víťa. Nakonec jsme museli uznat, že Ti méně zkušení se toho zhostili více než skvěle! Ale teď pěkně od začátku...Ráno jsme vstávali kolem šesté, abychom v sedm hodin mohli vyrážet autem směr Lenora. Když jsme dorazili, zašli jsme si koupit ještě něco malého k svačině a už hurá do půjčovny lodí. Dostali jsme pár základních instrukcí, pádla, barely a byli jsme odvedeni k lodím. Dvojice(trojice) na lodě byly určené předem...Miluška a Hanka, Jana a Mirek, Míša a Tomík, Pavlínka a IfCa, Bára a Víťa a konečně naše trojice:Věrka,Věrka a Michal. Víťa a Barča si vybrali červenou loď(nakonec se ukázalo,že to byla loď záchranářská), ostatní dostali zelené. Mezitím, co někteří pózovali na společné foto, Víťa s Bárou a Michal s IfČou si sjeli první a poslední jez na cestě .Pak všichni úspěšně nasedli (někteří seděli na kánoi vůbec poprvé v životě) a vyrazili jsme... Příroda kolem byla už od prvních metrů opravdu nádherná. Museli jsme dát Víťovi za pravdu! Na cestě jsme měli dvě zastávky( jinde se z důvodů 1.pásma Národního parku Šumava vylézat z vody nedá): Soumarský most a most železniční (nepočítám do toho vylézání poslední,na takovém vyšlapaném místečku,kdy se čekalo na opozdilce). Už na první z nich jsme měli za sebou pár karambolů....dvě lodě se nám cvakly(jedna z nich dokonce dvakrát). Posádkám byla pěkná zima (někteří se dokonce museli zahřívat nejen zvenčí na slunku,ale také vnitřně). Hold se v počátečních zatáčkách bylo až příliš popadaných stromů,větví apod. (pod které táhl proud). Když jsme se posilnili, vyrazili jsme na další etapu naší cesty...poprvé se začaly stahovat mraky a poprvé začalo taky pršet.. Než jsme dojeli k železničnímu mostu, předjelo nás spousta vodáků (nejspíš z nějakého kurzu) na pramicích, zachránili jsme jednu rodinku, která si vyrazila na výlet na loď jen tak v džínách a trošku jsme stihli i navlhnout. Museli jsme se trochu přioblíknout, poslat sms půjčovně a vyrazit dál (i když jsme měli alespoň tři čtvrtě hodiny náskok před naplánovaným harmonogramem). Ten náskok vznikl jednoduše...jelikož začalo pršet, všichni jsme začli chvátat a na nějaké soulodění(které je za hezkého počasí moc příjemné), nebylo ani pomyšlení. Zbytek cesty proběhl v úplném poklidu...jen jednou jsme trošku znejistěli, když byla na kůlu otočená směrovka vzhůru nohama. Dojeli jsme na čas, přesně ve tři jsme byli v Pěkné. Někteří přijeli trošku více utahaní než ostatní, jiní více, či méně napití:-)Věta:"Já mám nalitou posádku!" se asi zapíše hluboko do naší paměti! Bonbónkem na dortu byla cesta zpátky vlakem do Lenory...během pár kiláků (20) dvakrát přestupovat. To byl pro některé členy naší partičky opravdu silný zážitek:-)

Bonusový obrázek

Tenhle obrázek už je šíleně starý, ještě z dob, kdy jsme přes den více jak 50 km neujeli :-)
(PS: Nemýlím-li se je od Páji...)

Malá specialitka :-)

Tohle je jen malé ohlédnutí za všemi roky, které už jsme spolu strávili a zároveň by mělo sloužit jako lákadlo k fotogalerii na http:vitafoto.wz.cz, kde již brzy začnou přibývat i fotky z letošní Lužnice!

Jako bonus mám pro všechny takovou lehkou blbůstku - koláž jako tapetu na plochu

Bonus: Soutěžní sudoku

Pro všechny, kteří si luštění Sudoku ve vlaku neužili a chtěli by si sami zkusit, jesli by ho zvládli, tu nabízím originální ZADÁNÍ a ŘEŠENÍ

Tak je to za námi :-(

Další Lužnice je za námi, což žádná potěšivá zpráva není...Chci moc poděkovat všem, kteří se v neděli vrhli střemhlav do šílenýho počasí a zúčastnili se Survivalu, i těm kteří ho prožili se mnou. A všem chci poděkovat za moc pěkný týden!!! Slibuju, že v příštích dnech sem bude přibývat více informací než dřív. Pro teď tedy alespoň jedna fotečka...

Aktualita Survival + Voda

První aktualita se týka SURVIVALU:
Po náročném projetí trasy z počátku prázdnin jsem se rozhodl ji zkrátit, ale zároveň Vás neokrást o pěkná místa a koupání :-) Takže část cesty hold absolvujete vláčkem.. tam, zpět či během závodu se dozvíte včas, ale pro každého to znamená výdaj 40 korun. Z penízků, které přebydou nakoupím nějaké pití na cestu, kdyby vám došlo. Zároveň, vzhledem k vedrům by mohl být problém s plaváním :-( Slibuju, že v sobotu, tj. den před závodem vyzkouším, jestli je voda vhodná ke koupání!

A aktualita druhá: VODA
Zatím platí, že jsou lodě objednány na úsek Soumarský most až Nová Pec. Jde o 9 kánoí Vydra. Z půjčovny mám slíbeno, že v případě nedostatku vody to půjde změnit na úsek pod Lipnem (třeba z Pískáren na Č. Krumlov)...

Komentáře

Všem, kteří jste se pokusili sem něco přidat moc děkuji :-) Nebojte se, ty příspěvky se neztratily! Jen jsem zjistil, že je jakoby nejdřív musím schválit, aby se objevily úplně veřejně :-( Takže klidně pište stejným způsobem dál, dílečka se neztrácejí!!!

VYŘEŠENO :-)

Pozn: Možná by nebylo na škodu uvést před začátek příspěvku jméno autora (to jsem hold nedomyslel)

Společná trika

Během prvního víkendu prázdnin o malé sešlosti u nás na Srubci, padl od Pavlínky návrh, že už bysme si, po těch letech pouhého přemýšlení o tom, mohli nechat vyrobit společná trička.
Jakýpak na to máte kdo názor? A co bysme na ně podle vás měli dát?


názory a návrhy vkládejte PLS do komentářů...pokyny stejné jako u survivalu.
Dík Víťa

Kdo umíte s mapami?

Prosím, prosím, kdo si myslíte, že umíte číst v mapách, svěřte se mi s tím... Nehledám nic v mapě, hledám lidi, kteří se vyznají v mapách :-)

Své názory přidávejte jako komentáře, a do těch dvou kolonek pod hlavním textovým okýnkem napište: "luznice" a "luznice" (bez těch uvozovek).

Děkuju:-)

Survival

Jako každý rok, i letos bych si pro vás rád připravil hru...A teď bych rád, aby se opravdu vydařila...žádní komáři, žádné předbíhání a dohady.

Ale teď už mi nebude stačit pár hodin...nýbrž celý den :-)

Již známé údaje:

• konání neděle nebo středa až pátek (1 den)
  
• chůze (2-4 km)
  
• běh (asi 200 metrů)
  
• plavání (do 500 metrů)
  
• jízda na kole (délka záleží na vás :-) )
  
• ??? jída hromadným dopravním prostředkem
  
• maličko vědomostní vložka (nyní velice módní záležitost..)
  
• atd......
  

Voda

Tak jsem dostal nápad, že bysme si letos mohli zopakovat již dříve úspěšnou akci (výlet) a vyjet na vodu. Můj návrh by byl Vltava nad Lipnem, tzn. od Soumarského mostu někam k Nové Peci. Řeka je tu klidná, bez jezů, stačí se v nádherných zákoutích překrásné přírody...
Jeli bysme na kánoích a když jsme tak doma koukali, kdo kdy přijede nebo odjede, jako nejlepší den nám vyšlo úterý...
Jedna nepříjemnost se nám ovšem může stát a neovlivníme jí- když bude nedostatek vody, nepustí nás na řeku :-(

A finanční stránka? Mám již ověřenou půjčovnu, spolehlivou, která si bere 190 Kč na osobu, každému poskytne pádlo, vestu i barel. Loď si dokonce i sama odveze!